neděle 17. května 2015

E-maily s AH

Kauza začala tím, že IP adresa založila článek, kolega JVS vložil šablonu subpahýl a významnost. Článek byl upraven, nějaké odkazy dodány a šablony odstraněny. Já v protokolech našla, že byly odstraněny šablony, tak jsem se podívala, co se dělo. Dle mého žádné zdroje nesplňovaly kritéria, proto jsem šablonu významnost vrátila a do shrnutí napsala: zpět významnost (kromě digizone závislé zdroje). IP adresa nějaké zdroje doplnila, sice tentokrát nezávislých, ovšem tam je AH zmiňován pouze jako mluvčí. 0 informací o něm, proto jsem šablonu vrátila a do shrnutí napsala: zpět významnost - doplněné články jej citují jako mluvčího, ale nejsou o něm, přečtěte si, co to jsou dva nezávislé netriviální zdroje. Pravda mohla jsem napsat slovo prosím, ale to vzhledem k času a omezení znaků nedělám. Před každým vložením šablony významnost nebo jejím vrácením procházím řadu zdrojů, abych jiným nepřidělala práci a nezpochybnila něco, k čemu zdroje jsou. U pana AH jsem prošla servery Mediaguru (0), Mediář (0), Mediamania.tyden.cz (0), Marketing&Media (0) a Digizone (1 již uvedený v článku).

Modře jsou uvedeny e-maily pana AH (a bylo jich fakt původně 10 a ne 17), zeleně moje. Fialovou telefonický rozhovor.

Kdybyste to nechtěli číst, dole je jakési osobní resume.

1. AH e-mail 13. 5. 2015 15:44

Dobrý den, paní Lanová,

prý je nějaký problém s tímto mým profilem na Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Halmo%C5%A1i

Pokouším se zatím ale neúspěšně, najít na vás jakýkoliv telefon, no nakonec jsem našel tento email na stránkách zde: http://www.phil.muni.cz/~lanova/autor.html

Snad bude email fungovat, telefon ve 21. století očekávat zřejmě nelze.

Opravdu je obvyklé, že wikipedisté jsou anonymní bez možnosti kontaktovat je?

Tak o tom nevím, alespoň jinde, než v ČR je to jinak a na wikipedisty jsou kontakty běžně dostupné.

Prosím, sdělte mi stručně a jasně, co je tedy potřeba doplnit, upravit, aby můj profil na wikipedii odpovídal Vašim představám.


Děkuji Vám, pěkný den.

2. AH e-mail 13. 5. 2015 15:59
Dobrý den, paní Lanová,

tak opět problém s mým profilem na wikipedii zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Halmo%C5%A1i

Kromě této fotografie, kde Vám to opravdu sekne - http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d0/Jana_L%C3%A1nov%C3%A1%2C_prezentace_na_FF_MU%2C_2012.JPG

na vás prostě není možné najít nějaký relativní spoj - telefon vůbec, email jen zde: http://www.phil.muni.cz/~lanova/autor.html

a to bůh ví jestli funguje.

Tak jestli takto pracují wikipedisté, hlásím na centrálu.

Takhle to fakt nejde, Wikipedia je plná nesmyslů viz jen když zadám vaše jméno zde:

https://www.google.cz/#q=jana+lanov%C3%A1+wiki

a vy tady budete řešit věci, které jsou evidentní?

Fakt ne.


Klidně mi volejte na mobil, jsem na příjmu, snad po zadání mého jména k dohledání, na rozdíl od vás.

1. můj mail 13.5.2015 16:19
Dobrý den,
u mluvčího mě Váš tón překvapuje, ale budiž.

Kontaktovat mne můžete na mé diskusní stránce na Wikipedii, k tomu jsou určené.

Dále mám na uživatelské stránce tlačítko Odeslat e-mail, kudy mi jde poslat e-mail.

Wikipedisté pracují zdarma a dobrovolně, tudíž nevidím důvod k uvádění tak osobních informací jako je telefonní číslo.

K významnosti - opakovaně píši -přečtěte si odkaz u článku o 2 netriviálních nezávislých zdrojích (tzn. zmínka v článku nestačí, musí být celý o panu Halmošim).

Pokud s mým názorem nesouhlasíte, můžete založit k diskusi o smazání, kde o tom může diskutovat kdokoliv.


S pozdravem

Telefon - 13. 5. 2015 někdy mezi 16:19-16:40, trval něco přes 16 minut.
Teď asi lituju, že jsem mu volala. Říkala jsem si, že když je mluvčí radši vede komunikaci pomocí poslouchání a mluvení, než psaní a čtení. Myslela jsem, že telefon bude trvat pár minut, vysvětlím základní věci, on najde zdroj a šlus. Hovor jsem si nenahrála, nečekala jsem nějaký konflikt či něco podobného. 
Probíhal zhruba takto (samozřejmě že můžu lhát a on ne): představila jsem se, vysvětlila jsem mu, že volám na základě jeho mailu a zeptala jsem se, jestli to chce vysvětlit. Souhlasil, takže jsem vedla někokolikaminutový monolog, že Wikipedie je encyklopedie, wikipedisté jsou dobrovolníci, část neuvádí jména, natož telefon. Navíc tu je diskusní stránka a tlačítko odeslat e-mail. že tu máme pravidla, připodobnila jsem to k blogům na idnes (AH tam měl/má blog), kde též platí pravidla. Vysvětlila jsem mu, co jsou to věrohodné, nezávislé a netriviální zdroje (musí být důvěryhodné médium, ne blesk; nemůže to být např. jeho zaměstnavatel atd, a musí být o něm, ne jen zmínka).
On začal o tom, že na googlu jsou o mě samé nesmysly, citoval mi z mého pískoviště, kde mám úvody k článkům o rybnících, opakoval, že to jsou samé nesmysly. Vysvětlila jsem mu, co jsou pískoviště, asi to nepřijal. Šli jsme dál. On říkal a opakoval, že ten článek tam chce mít, že sedm let pracoval na Nově, tak si to zaslouží. Asi si na počítači otevřel kategorii tiskoví mluvčí, kde se najednou začal ohnět že nějaký Brady, Častvaj a Tančevová tam mají také články, které podmínky nesplňují. Přisvědčila jsem, že tomu tak může být, že nemám problém se na to podívat a případně významnost zpochybnit. Zároveň jsem se snažila vysvětlit, že nemám zodpovědnost za všech 300 000 článků na české Wikipedii. Do té doby jsem asi žádný článek z té kategorie neviděla a ta jména mi příliš neříkala. Říkala jsem, že Wikipedie má proměnlivou kvalitu a že je možné, že tam je něco špatně a že se na to druhý den podívám a pošlu mu odpověď e-mailem. Dále říkal, že např. u Častvaje je jako zdroj výpis z obchodního rejstříku a že on, AH, žádnou firmu nemá, tudíž nemůže mít výpis a tedy zdroj. Myslela jsem, že v daném článku je uveden jen tento zdroj, proto jsem pokorně výtky přijala s tím, že se na to podívám. Pak začala opět tyráda s tím, že ten článek tam chce mít, obzvlášť když ho tam mají tamti. Opět jsem vysvětlila 2nnvz. On říkal, že dodat zdroj nebude problém.

Na závěr jsem se zeptala, co měla znamenat ta věta z mailu, že si nemyslím, že takhle má psát mluvčí a že se takto asi nevede nějaká slušná diskuse. On nejdřív tvrdil, že nic nepsal, pak si asi rozklikl ten mail a říkal "teď to tady vidím", pak nic, po upozornění na postižení, se tedy jako omluvil. Takže kdybych se nezeptala a neupozornila, tak by nic nebylo. Omluvu jsem nepřijala, protože si myslím, že omluvy za vědomé činy, které jsou proneseny až po upozornění druhou stranou, jsou platné jak delfínovi pádlo.

Znovu spustil tirádu o Častvajovi a Nově, znovu jsem ho ujistila, že ty články v kategorii projdu, pošlu mu zdůvodnění, proč ty ano a jeho ne, případně zpochybním významnost. Abych mu přiblížila, jak a kde se hledají důvěryhodné zdroje, jsem mu vysvětlovala, že teď píšu články o médiích v 90. letech v ČR. A že třeba konkrétně u Martina Severy nacházím převážně bulvární zdroje, což uznat nelze. Snažila jsem se mu to co nejvíc polopaticky vysvětlit, chápu, že pravidla jsou pro někoho neznalého složitá.

3 AH 13.5. 16:43
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Tiskov%C3%AD_mluv%C4%8D%C3%AD

4. AH 13.5. 16:49
Dobrý den, Jano,

děkuju vám za telefon a ještě jednou se Vám omlouvám.

Jsem rád, že se to podařilo vyjasnit.

Dodám druhý nezávislý zdroj a Vy prosím zkontrolujte ostatní mluvčí na tomto odkazu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Tiskov%C3%AD_mluv%C4%8D%C3%AD

a pokud to bude možné, dejte mi zprávu, jak oni splnili podmínky wikipeidie.

Děkuji.

Pěkný den.

2. můj mail 14.5. 7:47
Dobrý den,

zasílám analýzu kategorie:Tiskoví mluvčí (pro stručnost a přehlednost budu uvádět pouze jména a názvy prvních dvou uznaných článků bez odkazů; pokud je článek uznán jako významný na jiné jazykové verzi wikipedie [většinou na té mateřské], tak se významnost dále dokládat nemusí)

* James Brady, tiskový mluvčí Reagana, je to překlad z anglické Wikipedie - 2 odkazy tam Remembering James S. Brady, Jim Brady, 25 Years Later
*Radka Burketová, tisková mluvčí hnutí ANO 2011, 2 články  Nezkazil žádnou legraci, říká mluvčí Radka Burketová, Na oslavu narozenin své mluvčí přišel bývalý hejtman s páskou přes oko
* Daniel Častvaj, 2 odkazy Dalším tiskovým mluvčím společnosti ČEZ je Daniel Častvaj, Skupinu televizí okolo parlamentní 24cz vede Daniel Častvaj
* Petr Hájek (novinář), 2 odkazy Prezidentův mluvčí Hájek získal titul Němá barikáda, Rošáda na Hradě se nekoná. Odchází jen mluvčí Hájek 
* Martin Kramara, Martin Kramara sa stal novým hovorcom Konferencie biskupov Slovenska, Nový hovorca biskupov: Nie sme iní ako pápež František
* Martin Kupka , 2 odkazy - Mluvčí Kupka bude starostou, Nečase vymění za kanalizaci v Líbeznicích, Starosta a bývalý mluvčí vlády Kupka: Premiér neměl radost, že odcházím
* Micha'el Oren, poslanec Knesetu - významnost automaticky jako člen zákonodárného sboru
* Lucie Orgoníková - 2 odkazy - Z politiky do privátní sféry, Ministru Chládkovi se stará o poštu. Na rezortu školství brala loni nejvyšší odměny
* Jiří Ovčáček - 2 odkazy - Z Haló novin, Blesku a Práva na Hrad. Ovčáček je nový Zemanův mluvčí, Novým mluvčím prezidenta bude Jiří Ovčáček, Burianová zůstává.
* Dana Perino - 2 odkazy na anglické wikipedii - Bush's cool blonde is a northern gran, White House Press Secretary Dana Perino plays a game called "You're Cast Away on the Island of Misfit Toys.
* Pierre Salinger, 2 odkazy na en.wiki - Pierre Salinger – press secretary to presidents, Pierre Salinger, Press Secretary to Kennedy, Dies at 79
* Ladislav Špaček, tiskový mluvčí Václava Havla, autor řady publikací, odkazů na googlu přehršel
* Sabina Tančevová, 2 odkazy - Havel a Fischer, moji dva prezidenti, Sabina Tančevová: Václav Havel byl jako můj otec
* Miklós Vásárhelyi -  2 zdroje na maďarské wikipedii, navíc mluvčí vlády během osudného roku 1956
* Martin Švehla - zdroje uvedené nebyly, ovšem doplnění mi trvalo zhruba 2 minuty - Martin Švehla odchází z ČT, povede vnější vztahy v Citibank, Kvůli filmu jezdil na bráchově kole pod štanglí

Jen takových poznámek - 
1. že někoho neznáte, neznamená, že není významný
2. u většiny článku je uvedena řada zdrojů (jako včera zmiňovaný Častvaj), případně jsou sami dostatečně významní - mluvčí maďarské vlády během okupace 1956, mluvčí amerických prezidentů.
3. víte, co mají všechny výše uvedené články společného? Nenapsali si je sami, protože jsou významní dostatečně, aby článek o nich vytvořil někdo jiný.
4. že se nějaký "novinaříček" z Novy přirovnává k tiskovým mluvčím třech amerických prezidentů (a to ještě Kennedyho, Reagana a Bushe) a dvěma lidem, kteří pracovali pro Václava Havla, je... ROFL
5. Ze třiceti správců české Wikipedie (prošli hlasováním komunity o udělení správcovských práv) má jméno uvedeno 15, ostatní používají nick, telefon nemá uveden ani jeden. Co se uvaří na Wikipedii, se tam také sní - každý editor i každý článek má diskusní stránku, takže místa na komentáře a řešení sporů je víc než dost.

Hodně štěstí při hledání toho druhého článku.

S přáním krásného dne

5. AH 14.5. 7:56
Víte co paní Lánová,

chtěl jsem, abyste prověřila české mluvčí, o zahraničních nebudu diskutovat.

U paní Burketové a tuším, že ještě někoho, je jako zdroj uveden i výpis z obchodního rejstříku, no co je to za blbost?

A čím a co přesně je paní Burketová a Častvaj významnější než Halmoši?

Druhý zdroj najdu... a ne jeden, dejte si do googlu Adam Halmoši a vyjede Vám také mnoho odkazů.

POZOR SLOVO PŘEHRŠEL se nesprávně zaměňuje - v původním významu to znamená MÁLO a ne mnoho, jak dnes mylně také Vy uvádíte.

To by měl ale wikipedista vědět, že?

Když to bude ta poslední věc, která vás v životě trápí a sice můj profil - tak ho klidně z wikipedie odstraňtě.

Ano jsem "novináříček" Novy, tak ten článek vymažte a mějte krásný pocit, jak jste mocná a významná Vy.

S přádním krásného dne.

Adam Halmoši

6. AH 14.5. 8:11
Co tohle? Šlo by?

1. http://www.super.cz/248702-ten-ale-vyrostl-byvala-hvezda-novy-se-z-vychrtleho-klucika-zmenila-v-pana-s-dvojitou-bradou.html

2. http://brevnovan.obadalek.cz/wp-content/uploads/2014/09/brevnovan09-10.pdf

7. AH 14.5. 8:31
3. Adam Halmoši v diplomové práci UK - 3. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120084270


4. Týdeník Televize 

- 29.7.2008. S. 11. autor Jitka Komárková

článek sem dávat nebudu (autorská práva), článek má 8 odstavců a 2820 znaků. kromě odstavce o vstupu na Novu a studiu jsou tu takové věci jako horoskop, dětství a že rád chodí na párty.


8. AH 14.5. 8:37
5. http://www.digizone.cz/clanky/nova-odchod-reporteru-televiznich-novin-je-prirozeny-19-jsme-jich-za-pul-roku-prijali/

3. můj mail 14. 5. 8:43
Zdravím,

právě, aby se předešlo sporům o subjektivních názorech na významnost je tu ta podmínka dvou zdrojů. Založila jsem diskusní stránku, kde se může kdokoliv vyjadřovat. I vy. https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Diskuse_o_smaz%C3%A1n%C3%AD/Adam_Halmo%C5%A1i

Včera jste se oháněl a jmenoval jste přímo jméno James Brady, proto jsem procházela všechny.

U paní Burketové je uveden výpis z živnosťáku, aby se doložil zdroj, kde je uvedeno datum narození. U pana Častvaje je výpis z OR dokládají zakládaní firem a datum narození. Takto se zdroje běžně uvádění, aby šlo údaje ověřit.

Zkuste si přečíst Upřesnění pojmů
https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Dva_nez%C3%A1visl%C3%A9_netrivi%C3%A1ln%C3%AD_v%C4%9Brohodn%C3%A9_zdroje

JL

9. AH 14.5. 8:44
Postačí těch 5 dalších zdrojů, které jsem Vám posílal?
To je myslím zásadní téma... ANO nebo NE?
Děkuji za odpověď. 
Adam Halmoši

4. můj mail 14.5. 8:48
Dobrý den,

odkaz na diskusi o smazání jsem vám poslala. Dále komunikujte tam. 

JL

10. AH 14.5. 8:49
Dobrý den, paní Lanová,

pokouším se vám dovolat a žádám Vás, abyste do diskuse přesně uvedla, jak jsem vás cituji "l v e-mailu několikrát hrubě napadl a urazil".

To není pravda, za tu větu "fotografie, kde vám to sekne", jsem se vám včera po telefonu omlluvil.

Tak čím dalším jsem vás napadal? Nelžete!

11. AH 14.5. 10:05
Takže je mi blokován přístup do diskuse, proto zasílám vám.

Podívejte se, jak význam slovo přehršel vykládá Ústav pro jazyk český - zde: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7117

Je z toho snad pochopitelné, že mám pravdu. To pro pány diskutéry, kteří říkají nesmysly o významu slova.

a dále:

SÁM ŽÁDÁM O SMAZÁNÍ MÉHO ČLÁNKU, TAK KDE JE PROBLÉM? ČEMU KONKRÉTNĚ NA VĚTĚ "ŽÁDÁM O SMAZÁNÍ ČLÁNKU" PANÍ LANOVÁ NEROZUMÍ?
NEZLOBTE SE, ALE HLASUJEME TADY O NĚČEM, CO JE VLASTNĚ VYŘEŠENÉ - SMAZAT.

WIKIPEDISTA BY MĚL UMĚT PRACOVAT S FAKTY - NE JE ZAMLČOVAT NEBO PŘEKRUCOVAT.

KDYŽ PANÍ LANOVÁ PÍŠE, ŽE JSEM JI NĚKOLIKRÁT HRUBĚ NAPADAL - NENÍ TO PRAVDA. BYLA TO JEDNA VĚTA, KDE NEBYL ŽÁDNÝ VULGRÁNÍ VÝRAZ.
NEDODALA ZÁROVEŇ, ŽE JSEM SE OMLUVIL. to, že omluvu nepřijala je další věc, ale prostě její věta:
"NĚKOLIKRÁT MĚ HRUBĚ NAPADAL" bez uvedení, že to bylo jednou a za to sem se omluvil je prostě špatně.

ZROVNA TAK, ŽE JSEM JÍ POSLAL 17 EMAILŮ. TO ZASE PŘEKRUCUJE SKUTEČNOST - DO 17 EMAILŮ TOTIŽ ZAPOČÍTÁVÁ I SVÉ ODPOVĚDI.

NEZLOBTE SE, ALE TAKHLE TO FAKT NEJDE. PŘEKRUCOVAT VĚCI A NEUVÁDĚT JE KOMPLETNÍ JE OPRAVDU ŠPATNĚ.

ADAM HALMOŠI

5. můj mail 14.5. 10:19
Dobrý den,

zablokovaný nejste, jen se asi kvůli vložení odkazu spustil filtr, ale editace se  uložila. Takže můžete psát dál tam.

Napsala jsem "Poslal deset e-mailů za 17 hodin" ne 17 e-mailů.

Urážka nemusí být jen vulgární, navíc jste se "omluvil" až po upozornění na hendikep a to, co jste na psal.

S tím přehršel, mně nevadí, že jste mě opravil. Ono je to takové zajímavé slovo, já vycházím z článku jazykovědce z roku 2004, kde říká, že se význam obrátil. Tak předpokládám, že je to aktuálnější než článek v Naše řeč z roku 1993, ale na druhou stranu je Naše řeč důvěryhodnější, i když vychází z článku z 50. a 60. let.
 http://www.rozhlas.cz/strednicechy/slova/_zprava/prehrsel--141784

JL

12. AH 14. 5. 10:24
Děkuji za odpověď.

Víte, mám na práci už důležitější věci než tuto poněkud zbytečnou debatu o slušně řečeno - o ničem.

Proto se s Vámi tímto rozloučím a věřím, že moji česky a jasně psanou větu, kde sám žádám o smazání článku pochopíte.

Pokud ale wikipedisté toto považují za hodné diskuse a budou se tomu věnovat celý týden, pak přeji hodně štěstí.

Psát na shledanou by ode mně nebylo upřímné, spíše si vzpomínám na výbornou italskou komedii Avanti! v češtině Nebožtíci přejí lásce - kde Jacku Lemmonovi v hotelu někdo říká: "Nashledanou". On odpovídá: "Raději ne."

Přiznávám, že jsem udělala řadu chyb. 

Už NIKDY nebudu nikomu vysvětlovat odstavec textu o 148 slovech (tzn. upřesnění pojmů 2nnvz). Pouze na něj odkazovat. 

Dále jsem mu neměla volat, myslela jsem, že to vysvětlí a urychlí situace a bude pokoj. 

Asi moje největší chyba byla komentovat jeho působení v infotainmentu TV Nova. Pravda, vybouchly mi saze, když jsem procházela ty ostatní články v kategorii Tiskoví mluvčí, kde kromě Martina Švehly (nebyl problém doplnit) bylo zdrojů habaděj. A já zjistila, že jsem ztratila hodinu času procházením bezproblémových článků. Pak mi v mailu tvrdil, že chtěl jen ty české, ale přitom se opakoval jméno Brady (toho jsem neznala a myslela jsem si, že to je třeba mluvčí americké ambasády v Česku a zdroje tam nejsou).

Asi jsem ani neměla zakládat Diskusi o smazání, obzvlášť po předchozích zkušenostech, kdy se druhá strana ani neobtěžuje reagovat a já pak ostatním přidělávám práci s jasným článkem. Protože jsem si myslela o tomto případu totéž, ale chtěla jsem, aby se na to kouknul někdo objektivní, i když jsem se domnívala, že je to zbytečné, proto jsem tam uvedla jako zdůvodnění tu formulaci, že mě urazil a tudíž nejsem nestranná. Zaprvé je to fakt, navíc nejsem zvyklá na kobercový nálet e-mailů, které by šly zestručnit do několika.

Telefon jsem mu 2. den nezvedla a dále se ke zdrojům nevyjadřovala, protože když někomu opakovaně vysvětlím, co to je nezávislý, netriviální a věrohodný zdroj a on mi pošle článek ze Super.cz a diplomku, kde je uveden v několika tabulkách a nic víc, tak se nemáme o čem bavit.

úterý 18. listopadu 2014

Denis Leary: Rakovinu nevyléčíš


Americký herec a spisovatel Denis Leary v roce 1992 vydal knihu Rakovinu nevyléčíš, česky vyšla v nakladatelství Dokořán v roce 2004. Je to vlastně scénář k jeho standup výstupům. Dělá si legraci z vegetariánů, kouření, drog a politické korektnosti.

O boji proti kouření cigaret.

Jako by problém spočíval v tom, že jsme si toho nápisu [varovného, na krabičkách cigaret] nevšimli. Jestli si prosadí svou, už vidim, jak kuřáci po celým světě hned budou říkat: "Hej, Bille, pojď na cigáro - (všimne si varovnýho nápisu na krabičce) - Sakra! Počkej! Panebože! Cigára jsou prej škodlivý! Doprdele! Já myslel, že jsou prospěšný! Myslel jsem, že obsahujou vitamín C a plno vlákniny." Není von blbej? Nezáleží na tom, jak velký je varování. Klidně by mohly existovat cigarety, který by se jmenovaly VAROVÁNÍ. Nebo cigarety s názvem NÁDORY v krabičce s lebkou a zkříženejma hnátama. Kuřáci by na ně stáli frontu až na roh. "Nemůžu se dočkat, až si je koupím," říkali by, "vsadím se, že čovek dostane nádor, jakmile si zapálí." Nezáleží na tom, jak velký je na cigaretách varování ani jak jsou drahý. (s. 23)

Ke kampani proti řízení pod vlivem alkoholu:

Chtěj po nás, aby nikdo neřídil opilej. To lze samozřejmě jenom uvítat. Úplně to ale zpackali. S jakou kampaní na nás přišla vláda? Až půjdete chlastat, jeden z vás ať nepije. To je ještě povedenější než "Řekni ne drogám". "Netvrdíme, že nesmíš pít... vlastně tvrdíme, ale zato tví kámoši můžou!!! A ty je budeš rozvážet." (s. 56)

Hm, to je tak vše. Hodně pasáží se opakuje a poměrně nudí. Pokud si chcete přečíst něco politicky nekorektního a máte rádi černý humor doporučuji jeho druhou knihu Proč jsme takoví sráči.

Obálka převzata z nakladatelství Dokořán.

čtvrtek 31. července 2014

Menasse: Evropský systém

Tl;dr Rakouský spisovatel a filosof Robert Menasse napsal své dojmy ohledně Evropské unie. Původně chtěl napsat román odehrávající se v útrobách Evropské komise. Knihu poznamenává jeho zavilý odpor k národním státům, Německu a kancléřce Merkelové. Tito tři mohou za vše zlé, co se ve světě kdy událo. Naopak EU a její úředníci myslí jen na naše dobro. Má vizi vzniku evropského supranacionálního státu, jenž bude příkladem nové budoucnosti pro celý svět.

Evropští úředníci myslí jen na naše dobro

Menasse si romantizuje evropského úředníka, který je podle něj „historicky zcela novým typem úředníka, první, jenž není vázán povinností vůči svému vládci či své vládě, a první, který sám neustále zpochybňuje státní úřednický aparát a případně koriguje nebo ruší jeho pravidla nebo rozhodnutí“ (s. 20) a „jsou vázání výlučně principiální osvícenou racionalitou. Získali své pozice nikoli na základě paternalistických intervencí, protekce a stranické příslušnosti, nýbrž především na základě svého vzdělání a činorodostí“ (s. 23) Při čtení těchto a další podobných slov mi i slza ukápla, jak jsou ti evropští úředníci nesobečtí a obětaví, radost pohledět!

Občan EU je antievropsky naladěnými médii zmanipulovaný antievropsky smýšlející blb

Ovšem obyvatelé Evropské unie je vnímají trochu jinak. „"Bruselská byrokracie" je dnes pojem, pod který se dnes a denně generálně zahrnuje všechno to, co u mnoha lidí vlivem jejich každodenních zkušeností anebo při pouhém konzumu médií vyvolává kritiku, resentimenty nebo hněv.“ (s. 20) Za to vše samozřejmě mohou média, jež se vyžívají ve zdůrazňování negativ evropského společenství a nenechají si ujít jedinou příležitost ostouzet chuděry evropské úředníky.

A taky za to můžou nacionalističní antievropané, kteří „nutí evropské členy Parlamentu k neproduktivním půtkám s těmi, kdo Parlament chtějí pouze obstruovat. Řekl bych, že Evropský parlament by neměl být ústředním evropským srazištěm antievropanů.“ (s. 73) Fuj, antievropané chtějí demokraticky diskutovat!

Nízká volební účast podle Roberta Menasseho poukazuje na to, že lidé se nebojí Evropské unie kvůli omezení možnosti politické participace. (s. 14) Rovněž mu vadí rozsáhlé kompetence Evropské rady (setkání čelních představitelů členských zemí), neboť ta „není demokratická, protože lidé své premiéry nevolili, aby je zastupovali na supranacionální úrovni.“ (s. 34)

Nejvíce kritizuje Německo a Merkelovou, protože nechtějí platit řecké dluhy, i když Řekové vydělávají jen třetinu německých platů a ještě z toho musí platit své dluhy. (s. 50) Ty si však udělali sami, tudíž nechápu, z jakého důvodu by je měl sanovat jiný stát.

Supranacionální postnacionální stát

Národní státy obviňuje ze všech špatností zeměkoule, proto věří, že „národy... musejí být institucionálně a ekonomicky propojeny a uvedeny do vzájemné závislosti tak, aby nebylo možné sledovat jakékoli vlastní zájmy jinak než formou kolektivních úkonů.“ (s. 10) Podle autora založením Evropského společenství uhlí a oceli „se definitivně vykročilo k postnacionálnímu vývoji Evropy.“ (s. 11) Což ovšem podle něj současná generace politiků nechápe (s. 87), dle mého názoru ESUO vzniklo z hospodářských důvodů a aby zabránilo válce, nikoliv aby státy budovaly společný regulovaný sociální stát. Ostatně Menasse celých 97 stran trochu zapomíná, že „dobré“ úmysly evropských úředníků bude muset někdo financovat.

„Krize je jednoznačně důsledkem dnes už zcela překonaných kompromisů institucionalizovaných v unijní ústavě: EU je smělý, z historických zkušeností nezbytně vzešlý, vlastní historií nejdelší evropské mírové periody již legitimizovaný projekt k překonání nacionalismu a národních států na tomto kontinentu.“ (s. 81) „Evropské US jsou samozřejmě holý nesmysl, naprosté převrácení základní ideje evropského projektu. Evropa bude něčím zcela novým, USA jsou starý evropský projekt, který vznikl klasicky podle mechanismů, jež dnes v Evropě překonáváme.“ (s. 87) Budoucnost vidí takto: „Buď zanikne Evropa národních států, nebo zanikne projekt překonání národních států. Třetí možnost neexistuje“ (s. 92) Zajímavé, že si nedokáže představit či připustit žádnou jinou variantu, i když dříve kritizuje současné politiky, že neumí představit ideu evropského supranacionálního sdružení, kterou on vidí jako jedinou možnou.

EU je ze všech pekel na světě nejvíc cool

Ač se jedná především o esej, která se zakládá na dojmech autora (s. 42) než na faktech a realitě, tak se tu dají najít pozitiva a styčné body. Kniha je stručná a provokativní, vede k zamyšlení nad budoucností států. Zároveň má Menasse pravdu o obviňování Evropské unie za všechno, co se nám nelíbí a kde se vlaječka se žlutými hvězdami je mihla. „EU je ze všech pekel na světě nejvíc cool.“ (s. 64)

Zajímavé bylo podívat se na možnost zrušení národních států a hranic. Jako příklad, proč jsou dnešní národní státy překonané uvádí, podobnost lidí, kteří žijí několik kilometrů od sebe, ale dělí je státní hranice a naopak vzdálenost a kulturní odlišnost od osob, žijících s ním v jednom státě ale 500 km daleko. S tím se nedá nesouhlasit, ale stále to není pro mě důvod zakládat supranacionální sdružení v Evropě. Např. když mám blíž k lidem vietnamské či švýcarské národnosti, kteří nejsou členy EU, a nemám prakticky nic společného s povahou Řeků, tak nechápu, proč bych s nimi měla být v nějakém spolku jen na základě geografické polohy a ochoty jeho státu se spojovat s mým státem.

Na druhou stranu čím méně má autor argumentů a faktů k doložení svých názorů, tím zatvrzeleji je prosazuje.

MENASSE, Robert. Evropský systém : občanský hněv a evropský mír, aneb, proč musí darovaná demokracie ustoupit demokracii vybojované. Vyd. 1. Praha : Novela bohemica, 2014. 97 s. ISBN 978-80-87683-29-3.

středa 2. července 2014

Sarrazin: Německo páchá sebevraždu


Tl;dr Německý politik a ekonom Thilo Sarrazin  ve své knize Německo páchá sebevraždu rozebírá současné a budoucí problémy Německa se zaměřením na imigraci, školství a sociální systém. Nebere si servítky, ale též se plete do věcí, kterým evidentně nerozumí. Klade potřebné otázky, nastoluje provokativní témata, ale dává špatné odpovědi.

Kniha je to bezesporu zajímavá a citlivým tématem imigrace v Evropě provokativní. Ovšem autor, podobně jako Václav Klaus v Česku, neváhá přehánět a ohýbat si různá data ke svému, aby tak čeřil vodu, což pak bohužel má za následek, že část jeho velmi dobrých návrhů je diskvalifikována právě tím přeháněním.

Ani on nevynechá možnost vyjádřit se ke globálnímu oteplování. Např. navrhoval, že „obléct si svetr by mohlo pomoci snížit náklady za energii, neboť by se nemuselo tolik topit.“ (s. 14) Globální oteplování přirovnává k imigraci a plodnosti Německa: „Většina politiků všech stran, kterým spíš nedá pokoj, že teplota za 100 let stoupne o 2 až 4 stupně, místo aby je spíše znepokojovalo, že počet Němců do té doby klesne o 80 procent.“ (S. 302) Na straně 19 tvrdí, že „Neměla by se každá generace zabývat spíš svými vlastními problémy a problémy generací příštích přenechat těm, kteří budou po nás?“ Ovšem v závěru nastiňuje vývoj Německa v roce 2100. Pak si vyberte.

Školství

Thillo Sarazin je ročník narození 1945, pochází z bohaté a vzdělané rodiny. To vše determinuje jeho pohled na školství. Celou knihu provází citace nějakého výzkumu, že 50 až 80 % inteligence se dědí po předcích. Tudíž by všechny imigranty a méně nadané rovnou ... Rovněž často zdůrazňuje, že on sám se naučil anglicky, číst a ostatně většinu vzdělání získal samostudiem. Což ho ctí, ovšem ne každý má takový přístup ke vzdělávání, knihám, možnosti cestovat nebo podporu rodiny či jen méně motivace. Jeho ideálem je celodenní škola, kde dopoledne se do žáků bude hustit, co se jen do nich vejde, a odpoledne se budou dělat domácí úkoly pod dozorem odborného personálu. Rovněž se budou děti věnovat tělocviku. Samozřejmě hromadně, protože jak píše „Psychický a sociální vývoj dětí probíhá harmoničtěji, jestliže se pohybují ve skupině vrstevníků.“ (s. 211) Stát si musí své stádo vychovat. Nejraději by děti jejich nevzdělaným a nemotivovaným rodičům vůbec nevracel.

Ovšem si nevšiml, že nežijeme v 50. a 60. letech 20. století, nýbrž ve století jednadvacátém. Vědomosti, a těch musí mozek každého žáka obsahovat velkou hromadu, lze získávat lepšími formami jinak. Vůbec nezmiňuje internet.

Kritizuje kvalitu a nároky učebnic, s čímž lze poměrně i souhlasit:
„Jak u matematiky, tak u němčiny lze ukázat, že nároky učebnic se od sedmdesátých let postupně snižovaly: v učebnicích matematiky základních škol pro první až čtvrtý ročník se od sedmdesátých let výrazně zvýšil podíl barevných obrázků, zatímco hloubka výkladu klesala a množství cvičení a jejich stupeň obtížnosti se snižovaly. Tento obraz získáme, pokud porovnáme standardní učebnice pro daný ročník vydávané týmž nakladatelstvím od sedmdesátých let do současnosti.“ (s. 174)

Pro zvýšení motivace se věnovat škole navrhuje program, který fungoval v USA pro „černé“ žáky. Tedy dávat jim za dobré známky peníze (s. 206). Zde opět Sarrazin ukazuje, že nechápe ani zbla psychologie a vzdělání omezuje pouze na získávání dobrých známek ve škole.

Sociální stát a imigrace

Mimo kritiku školství se pouští i do německého (potažmo evropského) sociálního státu a imigrační politiky. Na paškál si bere hlavně německý sociální systém Hartz IV, jenž stanoví, že sociální dávky na osobu činí nejméně 60 % průměrné mzdy. Takže i když u našich západních sousedů není stanovena minimální mzda, tak proč by někdo pracoval za méně, když se bezpracně může válet doma.

Dle Sarrazinova názoru by si evropské země, podobně jako např. USA či Kanada, měly vybírat, které imigranty si ponechají a které odešlou zpět. Což se samozřejmě v současné Evropské unii nenosí, převládá názor, že z peněz daňových poplatníků zachráníme celý svět. Rovněž je legitimní požadovat po nově příchozích, aby se přizpůsobili evropské kultuře a dodržovali zákony. Což jak říká Tomáš Pajonk, je dnes málem vyjádřením odvahy a neústupnosti.

Případně se proti těmto integračním výzvám používá ˆ„Srovnávání "antisemitismu" a "islamofobie", k němuž se tak rádo sahá, nebere ohledy na ten fakt, že pouze antisemitismus se zakládá "na hysterických úzkostech, smyšlenkách, projekcích a závislosti", nikoli však "islamofobie", neboť teroristické útoky, vraždy cti, zuřivost Tálibánu, dětská manželství v Saúdské Arábii, kamenování cizoložnic a věšení homosexuálů jsou všechno realita. Prováděné násilí spolu s nekontrolovaným a agresivním tónem, který je vůči kritikům mnohých forem islámu nasazován, mají zastrašující účinek, jenž se již vplížil do veřejného prostoru evropského názorového klimatu.“ (S. 243)

Trnem v oku je pro něm obzvlášť příliv lidí z islámských zemí. V Německu převážně z Turecka. Většina těch lidí se nechce adaptovat a žít svůj „německý sen“ nebo ne ten, který nám připadá normální – pracovat, mít děti atd. Přicházejí většinou s vidinou snadného života na sociálních dávkách a produkce dalších, podobně smýšlejících generací pobíračů dávek. K porovnání různých migrantů používá různých výzkumu, které se zabývají především srovnávání školních výsledků dětí s migračním pozadím. A nachází shodné rysy jak v Německu tak ve Velké Británii, kde zaostávají především žáci s rodiči z muslimských zemích. Např. komparace výsledků Pákistánců a Indů v Anglii a Turků a Vietnamců v Německu.

Na paškál si bere i další část moderního sociálního státu – důchodové zabezpečení, které se podle něj odpoutalo od reprodukčního chování, „což podstatně přispělo k tomu, že reprodukce v mnoha průmyslových zemích klesla hluboko pod úroveň udržitelnosti stávajícího rozsahu populace.“ (S. 156)

Obálka převzata z nakladatelství Akademia.

úterý 27. května 2014

Vražda jako společenská událost

Vražda jako společenská událost se řadí k žánru černého humoru. Dva vězni Paul Guterman a Joe Colohnatt v rámci terapie ve vězení sepsali tuto knihu, v níž se zaobírají společenským chování vrahů během vraždy a po ní. Publikace postihuje jak vraždy ve společnosti (divadlo, koncert, vernisáž a restaurace), tak na cestách (vlak a loď). Kniha je doplněna bohatým poznámkovým aparátem, ve kterém potenciální mordýř najde konkrétní případy.


Poznatky

Uskutečnil se výzkum, v němž bylo zjištěno, že lidé by se nejraději nechali zavraždit v divadle (45 %) nebo na koncertu (32%). Ovšem jako způsob smrti by volili prudký jed či udušení polštářem při spánku. Tato zjištění kladou na osobu vraha značné nároky, neboť udusit někoho polštářem při spánku na koncertu jistě nebude snadné. No, i když při nějakých školních výchovných koncertech...

Významné oběti vražd během činu se mají oslovovat titulem, akcionáři se mají vraždit podle velikosti podílů.

Citát

Je-li smrt naší oběti významnější společenskou událostí než samotné divadelní představení, zavraždíme ji tak, aby si toho všichni všimli. Smrt prezidenta je jistě významnější společenskou událostí než premiéra opery, proto ho můžeme směle zavraždit i v jeho lóži a zakřičet přitom i nějaké vlastenecké heslo, abychom na svůj čin vhodně upozornili. (s. 13)

Hodnocení

Pro příznivce černého humoru je to určitě dobrá volba, člověk se pobaví i poučí. Trochu mi vadilo neustálé přeskakování z hlavního textu k poznámkám, jež tvoří skoro polovinu knihy. Asi by stálo za uvážení, jestli je přímo nezačlenit do hlavního textu.

Bylo by zajímavé přečíst si knihu, jak se má chovat oběť vraždy. Takovou jsem zatím nenalezla, patrně proto, že po úspěšném činu není, kdo by publikaci napsal.

GUTERMAN, Paul a Joe COLOHNATT. Vražda jako společenská událost : základy společenského chování při vraždě. Vyd. 1. Brno : Jota, 2007.

Kam dál

Kniha Mrtvol na tři hroby od Jamie Masonové

neděle 8. prosince 2013

Výuka citací

Občas mám pocit, že můj bývalý studijní obor (Informační studia a knihovnictví) neřeší nic jiného, pouze citační normu ISO 690, tj. norma na citování zdrojů (knih, článků, atd.) ve (vědeckých) publikacích.

Já si však nemyslím, že to nejdůležitější při odkazování na zdroje je umět dopodrobna ISO 690. A to ze čtyř důvodů:

1) Už to nutné používání jakési české obskurní normy. Proč nemůžeme používat nějakou jinou, která se používá celosvětově? Už přece nežijeme v době národního obrození.

2) Ano, učíme studenty používat normu, ale ať citují správně, tzn. myšlenky, nikoliv pouze odkáží na konci odstavce nebo nepoužívají řádkové reference, jen uvedou zdroje na konci textu?

3) Je rovněž otázka, jestli by nebylo lepší probírat se studenty spíše, co citují, než jak to citují? Skutečně citují zdroje, které jsou toho hodny? Zkusme se podívat na oborový portál studentů jedné katedry na brněnské fildě - WikiKnihovnu, kde se nacházejí „seminární práce“ studentů např. z Bloku expertů. Co citují za zdroje? Povětšinou v češtině, z první strany vyhledávání na googlu a nebo okopírované z Wikipedie. Proč nepoužívají odborné zahraniční databáze?

4) Citování Wikipedie. Právě se mnohý z učitelů otřásl odporem. Zakazují studentům Wikipedii citovat, ale prý ji používat mohou. Hm, lehce mi to zavání porušování citační etiky (tedy uvedením VŠECH zdrojů, které jsme k vypracování textu použili). Ač wikipedista též si nemyslím, že by studenti obzvlášť vysokých škol měli Wikipedii citovat. Wikipedie je totiž všeobecná encyklopedie (tedy terciární zdroj) a student vysoké školy by měl citovat primární či sekundární zdroje.

Ostatně, když už Wikipedii někdo cituje, neumí to. Ono totiž nestačí uvést url adresu a den, kdy jste informaci získali. Jak asi tušíte, Wikipedii může editovat každý a to kdykoliv. Denně může příslušný článek projít mnoha změnami a na kterou jste odkazovali? Každá verze článku má totiž své číslo revize.

Nejjednodušší způsob je kliknout na levém postranním panelu na záložku Nástroje, kde je odkaz Citovat stránku. Ten vám předloží na zlatém podnose citace podle různých norem.

úterý 15. října 2013

Volební spoty 2013

Včera jsem se neplánovaně a dobrovolně vystavila vlivu volebních spotů stran a hnutí kandidujících do parlamentu, zanechalo to ve mně mírné trvalé následky a názory, se kterými bych se chtěla podělit s běžnými/obyčejnými/průměrnými českými voliči/občany/lidmi™. Některé strany zvládly vyrobit dvě videa, ale to bych fakt nedala.

ČSSD - Dluhoslav leze na nějakou horu (asi Říp), něco mu udělali s hlasem, aby nemečel jak koza. Palec hore!
Svobodní - viděn jako první → zděšení, po zhlédnutí ostatních → lepší průměr
Piráti - prosazování geek komunismu, prvoplánovité používání nadávek (samozřejmě vypípaných jakože cenzúra)
TOP 09 - Kchárl, za ním slizce se usmívající Kalousek, bez uvedení jakéhokoliv programu
Hlavu vzhůru - homevideo s Bobo a jakýmsi ODSpadlíkem zpívajícím v moravské nářečí "metelesku blesku" a kňourajícím Klausem
ODS - zas ty bezduché rýmovačky alá generátor tvítu naše paní premiérka Miroslava Němcová
Romská demokratická strana - nezmohla se na video
Klub angažovaných nestraníků - nějaká pani cosi čte z papíru
Změna - odvolaný primátor a víla Fišerová
Strana soukromníků České republiky - spot lehce připomíná web http://hrubasy.cz/
KDU-ČSL - objevuje se europoslankyně, která teď nekandiduje, ale je potřeba využít dřívější známosti z prezidentské kampaně, působí to spíš jako představování nového symbolu (slunečnice) než volební spot
Pravý blok - Cibulka tradičně nezklamal
Suverenita - Strana zdravého rozumu - neplést s Bobo, spot ve mně evokuje weby z 90. let
Aktiv nezávislých občanů - spot nedodali, mohli aspoň sestříhat vystoupení Vladimíra Stehlíka u Drtičky
SPOZ - profesionálně, ovšem děsné plky, WTF zastavili jsme Kalouska?
Občané 2011 - nedodali spot
Úsvit - Tomio šišlá, nebo se mi to zdá? Ta hymna na konci od Evy a Vaška fakt není fake? Šmarjápano!
DSSS - záznam Vandasova žvanění
ANO 2011 - aby se za nás děti nestyděly s Babišem a Stropnickým, tak určitě!
KSČM - vyhnula se natáčení trapného spotu a peníze dala na charitu (snad)
LEV 21 - strana lva bez Lva (Jiřího Paroubka)
Strana zelených - při sousloví "běžný český volič" se mi chce blejt, velebnosti! Plus dávám za tlumočení do znakového jazyka a trefa do české kognitivní disonance "já občas můžu jet načerno, vždyť to nikomu nechybí, ale běda komukoliv jinýmu"
Koruna česká - monarchistický plky